Kronplatz, na balkoně Dolomit
Město Bruneck na severu Dolomit je známé lyžařsky prvotřídním Kronplatzem, který se ve své ultramodernosti tyčí vysoko nad ním. Své kouzlo má však i zdejší civilní, turismem nepřeválcované prostředí s převahou domácích obyvatel, které s technickou dokonalostí příjemně kontrastuje. Samotný Bruneck je zlehka pulsující městečko s malebým středověkým centrem, v jehož bezprostředním okolí je přehršel obyčejných vesniček s vypíglovanými penziony i úhledným kravínem. Paletu lyžařských možností doplňuje svými dvěma menšími rodinnými centry na sever vybíhající údolí Tauferer Ahrntal, kde si po pár dnech můžete začít tykat s vlekařem.
Sever Dolomit se starobylým Bruneckem i vesnicemi v jeho okolí je alternativou tradičních resortů v srdci tohoto pohoří, které tepou typickým turistickým ruchem – zde se naopak turista ocitá ve všedním, jaksi autentickém prostředí vlídných Jižních Tyrol. Lyžařská infrastruktura tím nijak netrpí, dokonce naopak – pohodlné lanovky kralují jak Kronplatzu, tak jeho menším sousedům. Mnozí pamatují, jak ještě před nedávnem vyjížděla kabinková lanovka do perfektního lyžařského areálu nahoře z blátivého parkoviště u zoraného pole. Dnes stojí na úpatí moderní terminál a nadohled (a zároveň na okraji Brunecku) ještě akvapark s vodním světem i saunami Cron4.
Ploché dno údolí Pustertal je geologickou hranicí mezi roztříštenými a rozeklanými Dolomity jižně a kompaktním hřebenem Zillertalských Alp na sever od něj. Městským centrem údolí je Bruneck. Neforemná, ale lyžařsky geniální hora Kronplatz vyrůstá přímo nad ním a na severním obzoru se naopak třpytí ledovce třiapůltisícového hraničního hřebene, pod nímž se schovávají dvě příjemná rodinná střediska v údolích Tauferer- a Ahrntal – Speikboden a Klausberg.
Z lyží do města
Bruneck jako jedno z nejstarších jihotyrolských měst poskytuje protipól lyžařského vyžití – kulturní oddech. V době, kdy lyžařské resorty hledají nejvšemožnější cesty, jak své hosty zaujmout, je městské zázemí vícehodnotou ať pro letmou návštěvu, nebo i jako místo pobytu. Kamenné centrum Brunecku s měšťanskými domy a obchody vydechuje smířlivý klid. A v období adventu, kdy jej zaplaví stánky se sladkostmi, svařákem, ozdobami a suvenýry, pak ještě voní a hřeje.
Kousek nad starým městem leží na zalesněném vrcholku Kühbergl válečný hřbitov z 1. světové války, kdy byl v Brunecku lazaret a na hřbitově jsou pohřbení mrtví z něj – z obou válčících stran. Hned naproti se vypíná hrad, kde se v současnosti připravuje stálé muzeum Reinholda Messnera (již páté svého druhu), otevřeno by mělo být v roce 2010.
Svého slavného horala má i údolí Ahrntal – Hanse Kammerlandera, jenž je zároveň Messnerovým parťákem při expedicích. Kammerlander jako první sjel z Everestu na lyžích (1996) a na svém horolezeckém kontě má 13 osmitisícovek. S rodákem ze Sand in Taufers osobně můžete během léta zdolávat vrcholy v okolí – stačí se přihlásit v místním infocentru.
Dálnice i osamělé túry
Je hříčkou přírody, že Kronplatz, nijak okouzlující hora jinak úchvatných Dolomit, má předpoklady být jejich nejdokonalejším lyžařským areálem – údolí leží poměrně nízko, což slibuje převýšení až 1 300 m, jeho svahy jsou pravidelné a nerozbrázděné skalisky a hora má z každé světové strany naprosto odlišný profil. K nejsilnějšímu kalibru carverových zážitků patří stanout na jeho nekonečně širých sjezdovkách ráno mezi prvními, kdy ještě zejí prázdnotou. O výjezd bez čekání jeho tisíců denních návštěvníků se pak stará ultramoderní infrastruktura – pohodlné a hlavně výkonné lanovky. Navzdory hektickému pulsování lyžařů po celé hoře se najdou na Kronplatzu i oázy, kde se vaří jako doma a kde vyhrává živá hudba jako na rodinné oslavě. Jednu z nich, chatu Graziani, najdete na jižním úbočí.
Z vrchlíku Kronplatzu je vidět panorama půlky Dolomit. Obzvlášť vydařenou vyhlídkou je podstavec zvonu Concordia 2000, kde jsou hory v 360° úhlu i vyobrazeny a pojmenovány. O nic chudší není ani vyhlídka Sonnklar v severněji ležícím Speikbodenu, z níž se kromě Dolomit na obzoru v popředí dobře vyjímá právě Kronplatz.
Všechny tři areály spojuje výjimečná sněhová jistota, ačkoliv neleží v nijak závrtané nadmořské výšce, a naopak jsou na jižní straně hlavního alpského hřebene stíněné ze severu vysokými horami. Speikboden i Klausberg jsou ovšem horskými kotlinami s nadmořskou výškou většiny tratí nad 2 000 m n. m., do nichž se často sype sníh jak ze severu, tak z jihu. Kronplatz má přírodních srážek obvykle méně, zato má plné rezervoáry vody po celou sezónu připravené pro automatický zasněžovací systém, jeden z nejvýkonnějších v Alpách. I v těch nejproblematičtějších začátcích sezóny dokázal Kronplatz vysněžit do začátku prosince vrchní partie hory, běžně pak i s černými sjezdovkami až do údolí.
Romantičtější povahy spíš než technickou dokonalost Kronplatzu ocení klidnější a menší centra Ahrntalu a možná nejvíce asi 40 skialpových tras, vedoucích převážně na třítisícové vrcholky.
Zdroj: portál pro sjezdové lyžování SNOW.CZ (www.snow.cz)